Historie vína
Víte, která rostlina provází člověka nejdéle? Podle nálezů fosilií, z nichž jsou některé staré více než 40 milionů let, se domníváme, že z keřů severní polokoule je to právě vinná réva. Již v mladší době kamenné sbíral člověk její plané plody. Usuzujeme, že okusil opojné účinky zkvašené šťávy z těchto bobulí.
Další potvrzené nálezy z Iránu a Afghánistánu jsou staré asi 6000 let. Záznamy o pěstování révy a lisování šťávy z jejích hroznů byly nalezeny v egyptských hieroglyfech s daty okolo roku 2400 před naším letopočtem. Z hieroglyfů se též zjistilo, že pěstovali již asi 6 – 8 odrůd. Semena vinné révy byla dokonce nalezena v egyptských hrobkách starých okolo 5000 let. Z Kréty a starého Řecka se vinařství rozšířilo do Itálie, Španělska, Černomoří. Féničané zakládali rozsáhlé vinice v severní Africe, Římané pak šířili víno dále po Evropě.
Podle biblické pověsti vysadil první vinici Noe. Po sedmi měsících a sedmnácti dnech plavby na arše přistál se svou ženou a syny u hory Ararat. Jednoho dne našel mezi kmeny, ze kterých byla postavena archa, pnoucí rostlinu. Zasadil ji do země a po čase rostlina vydala první plody. Noe tyto plody uložil do džberu. Za několik dnů ho čekalo velké překvapení. Místo hroznů ve džberu našel lahodný mok, po němž mu bylo příjemně na těle i na duši.
V řecké mytologii se hroznová šťávy používala při obřadech a za jeho objevitele byl považován bůh Dionýsos. V jiných zemích byl známý jako Bakchus, Lyanos, Bassareus. Legenda praví, že syn boha Dia, Dionýsos, měl přítele Ampela. Ten zemřel po pádu ze splašeného býka. Dionýsos pro svého druha velmi truchlil. Otec Zeus se nad ním slitoval a proměnil Ampela v keřík vinné révy.
Ve starověkém Římě se malovaly révové hrozny na zdi zahrad jako symbol úrody a plodnosti. Konzumace hroznů a šťávy z nich se tam pokládala za důležitou pro ženskou i mužskou plodnost a taky pro stimulaci duševních sil.
A jak vlastně vznikl název „víno“? Pravděpodobně z latinského „vine“, které je odvozeno od „viere“, což znamená vinout se.